Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hlavní je nepodceňovat přípravu

Ať již se rozhodnete pro jakoukoliv činnost, vždy je lepší když se na ni předem připravíte. Můžete tak totiž předejít spoustě nepříjemných překvapení. Jenže – příprava nepříprava, ono se stejně vždycky něco „překvapivého“ najde…

Já jsem se rozhodla pro ne zrovna jednoduchý úkol. Z absolutního a netrénovaného „neběhavce“ udělat za dva a půl měsíce někoho, kdo dokáže zvládnout desetikilometrový běh. A na to se přeci MUSÍM řádně připravit. Bez přípravy by totiž má účast na této akci (při mé současné kondici) byla čirý hazard se životem.

Takže, jaký bude můj první krok? Vyplnit přihlášku na WE RUN PRAGUE. Vyplňování dotazníků nesnáším, ale jde to celkem dobře – tedy do té doby, než jsem došla ke kolonce „Předpokládaný čas“.

Trošku jsem se zarazila. Cože to po mě chtějí? Za jak dlouho doběhnu do cíle? Proboha, vždyť já ani nevím, jestli se tam vůbec dokážu dostat a jak mám tedy vědět za jak dlouho? Zkouším počítat. Když chodím s Aničkou s kočárkem na procházky, tak zvládám ujít 2 km za 20 minut. Když poběžím, musí ta doba být zákonitě kratší. Ale o kolik? O pět minut? Došla jsem ve svých výpočtech k předpokládanému času 1 hodinu a 15 minut. Zdá se mi to příliš rychle. Raději tam dám nějakou rezervu. Ouha, systém je nastaven na maximální čas 1 hodinu a 59 minut – no, tak snad se do toho vlezu…

Tak a teď další krok. Musím si připravit v čem vlastně budu běhat. Ze dna botníku vylovím své staré běžecké boty. Stojím nad nimi a prohlížím si je kritickým zrakem. No, žádný zázrak to není, ale trošku z nich ometu pavučiny, vyklepu z nich poklady, které si tam Anička schovala a myslím, že půjdou ještě použít.

Pak zmizím v šatně. Hledám, co bych si oblékla a samozřejmě, jako správná ženská zjišťuji - že nemám co na sebe. Své staré „běhací“ tepláky jsem našla, ale zhodnotila jsem, že jsou již vhodné akorát tak na rozstříhání na hadry k úklidu.

Jak podotýkám, nejsem zrovna sportovec, takže vyloženě sportovních kousků se v mém šatníků mnoho nenachází (budu s tím muset něco udělat). Přesto se mi podaří nějaké vhodné běhací komplety dát dohromady. Hvězda módního mola bych v nich určitě nebyla, ale na ranní běhání po lese to bude.

A teď tedy ten nejdůležitější krok – Vyběhnout. Je pátek. O víkendu jedeme na chalupu, takže v pondělí začínám.

Večer jdeme s manželem na naše pravidelné každotýdenní „Pivo“. (Ano, snažíme se jednou týdně spolu vyrazit „Na jedno“ a to vlastně doslova – manžel si dá velké a já malé. Posedíme spolu, povykládáme si, co se za celý týden stalo a co jsme neměli čas si říci a jdeme domů. Nejsme zrovna štamgasti, na kterých se vydělá, ale za to jsme věrní…)

Sedíme na terásce naší hospůdky s výhledem na Prahu. Oznámila jsem manželovi svůj nejnovější plán – běhat.

„Cože budeš dělat?“vykulil na mě oči a málem se zakuckal. (Hm, měla jsem raději počkat, až dopije.)

„No – běhat.“ zopakuji.

Nechápavě na mě kouká a vidím, jak uvažuje, jestli mě nepostihnul nějaký podivný záchvat mrtvice nebo něco podobného. Jinak si totiž má slova nedokáže vysvětlit.

Začnu mu tedy vyprávět, co mě k tomuto rozhodnutí vedlo. (viz.článek „Běhat? A proč?)  Jaké mám plány a cíle a co od toho očekávám. Že jeden reálný cíl a motivace vedou k dalším cílům… A že tedy běhat budu a těch 10 kilásků zvládnu, stejně tak, jako zvládnu i ostatní věci.

Pozorně mě poslouchá, pohladí mě po ruce a pak láskyplně pronese: „Ty můj malý Gumpe.“ A já opět vím, proč jsem se do něj před těmi osmnácti lety zamilovala…

Jak jsem si naplánovala, tak jsem učinila. V pondělí jsem skutečně poprvé po osmi letech vyběhla. Ale - to už je vlastně úplně jiný článek, jak pokračuje moje příprava na běh Prahou dlouhý 10 km…

Autor: Helena Skočová | středa 26.6.2013 9:50 | karma článku: 5,74 | přečteno: 405x
  • Další články autora

Helena Skočová

Čtyřhvězda podle Fischera: špína, zápach, střepy v bazénu

V poslední době jsem četla několik článků o tom, jak jsou Čeští turisté v zahraničí považováni za věčně nespokojené hosty, hledající na všem nějaký problém. Tehdy jsem nechápala proč. Nyní... možná... už asi ano...

31.7.2023 v 8:08 | Karma: 42,49 | Přečteno: 8315x | Diskuse| Ostatní

Helena Skočová

7. Vnímání nové situace matkou versus vnímání dcerou

Zatímco jsem se prala se svými emocemi, náporem strachů a obav, jak budu zvládat náročnou péči o nemohoucí seniorku, jsem zároveň pořád myslela na ty moje nejbližší. Holčičky a manžela. Jak zvládli první den oni.

14.8.2021 v 8:08 | Karma: 17,84 | Přečteno: 625x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

6. Den první - to byl náraz!

Opustila jsem Sarnu. Ten kouzelný správcovský domek letního sídla hraběnek Gessy, obklopený zahradou a parkem, kde teď budou bydlet moje holčičky. A přestěhovala jsem se o 17 km dál, do bytu k babičce.

12.8.2021 v 12:31 | Karma: 15,60 | Přečteno: 527x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

5. Už tam budéééém?

Cesta do Itálie byla krásná, ale dlouhá. Celých těch deset dnů před odjezdem, jsem měla obavu, jak ji budou holky zvládat. Tedy hlavně malá tříletá Saša.

9.8.2021 v 12:32 | Karma: 19,56 | Přečteno: 680x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

4. Pozor na to, co si přejete…

...přání se totiž plní. Někdy však jejich splnění může přijít zcela nečekaně a může mít taky velmi nepředvídatelnou podobu. Takže vás to může parádně zaskočit, tak jako třeba teď mě.

5.8.2021 v 8:08 | Karma: 14,09 | Přečteno: 566x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

3. To byl ale fičák

Bylo zvláštní zamykat za sebou vchodové dveře našeho bytu s vědomím, že JÁ je znovu odemknu až po několika měsících. (Tomík se vracel už za pár dní. Do Itálie nás jen odvážel.)

2.8.2021 v 9:25 | Karma: 14,74 | Přečteno: 465x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

2. Ty vole, co jsem to provedla!

Píšu si deník. Už měsíc. Že to není žádná ohromující zpráva? Ne, není. To s vámi souhlasím. Ale důvod, PROČ jsem si ho začala psát, ten už docela zajímavý je. Tedy - aspoň pro někoho. :)

29.7.2021 v 8:08 | Karma: 18,15 | Přečteno: 735x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

1. Krize nebo dobrodružství?

Záleží na situaci. Jistě. U mě, tedy v tom posledním případě, byla nejprve krize a pak následovalo dobrodružství, ve kterém proběhla a stále v různých intervalech probíhá celá série větších či menších krizí.

27.7.2021 v 8:08 | Karma: 15,44 | Přečteno: 413x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Co mi koronakrize dala a vzala

Svět se pomalu začíná vracet do normálu – i když ten „normál“ teď bude asi dost jiný než byl před pár měsíci. Jen před pár měsíci, kdy si nejspíš málokdo dokázal představit, že by se něco podobného mohlo stát...

10.6.2020 v 12:26 | Karma: 15,18 | Přečteno: 408x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Halloween, Dušičky a nebo Samhain?

Určitě jste sami zaznamenali, že v obchodech se to již od konce září začíná hemžit čokoládovýma figurkami Mikulášů, čertů, andělů. Vánočními stromky a ozdobami...

31.10.2019 v 8:00 | Karma: 13,40 | Přečteno: 373x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Věk? To je jen číslo

Víte, já svůj věk nějak moc neřeším. Je to pro mě zkrátka jen údaj v občance. A často dokonce ani nevím, kolik mi to vlastně je.

25.7.2019 v 14:12 | Karma: 17,51 | Přečteno: 525x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Taková malá domácí skorovražda…

Vražda? Ve fungující domácnosti? Že k něčemu takovému nemůže dojít? Ale může... a jak snadno. Nevěříte? Já jsem si zrovna nedávno na jednu takovou příhodu vzpomněla...

15.2.2019 v 12:22 | Karma: 15,94 | Přečteno: 589x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Vánoce, Vánoce přicházejí…

... a taky přišel čas adventu - a tím pádem čas shonu, stresu, nervozity, únavy až vyčerpání, podráždění... Vždyť ze všech stran nás média masírují představou těch jediných pravých dokonalých Vánoc.

7.12.2018 v 14:22 | Karma: 15,38 | Přečteno: 411x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

„To je tedy spravedlnost…“

...pronesl syn na mou adresu. Pravda, člověk se snaží ke svým dětem chovat stejně, ale když je dělí téměř dvacetiletý věkový rozdíl, dostává pojem „rovný přístup“ trošku jiný rozměr – tedy alespoň v některých chvílích.

5.4.2018 v 11:21 | Karma: 21,16 | Přečteno: 831x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Poprvé

Každé „poprvé“ je zvláštní chvíle. Z některých je člověku úzko a svírá se mu žaludek, na některá se těší, ale téměř všechna „poprvé“ si pamatuje.

19.3.2018 v 8:30 | Karma: 17,81 | Přečteno: 611x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Mateřská – to je fuška

Občas slyším a někdy i najdu v diskusních fórech na internetu, jak si maminky stěžují, že absolutně nechápou, proč se mateřské (rodičovské) říká dovolená. Vždyť to žádná dovolená není. Naopak je to pořádná fuška.

8.3.2018 v 12:29 | Karma: 23,06 | Přečteno: 971x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Nuda? Nehrozí! Aneb - kojenec na střední

Nuda s dětmi opravdu nehrozí. Navíc stále více chápu to známé rčení: Malé děti – malé starosti, velké děti – velké starosti. S tím, jak mi ty moje ratolesti rostou, tomu rozumím čím dál tím víc.

19.1.2018 v 9:25 | Karma: 17,21 | Přečteno: 710x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Co rok a život dal

Konec starého a začátek nového roku je období kdy většina lidí bilancuje, co se jim v tom starém roce povedlo, nepovedlo, co stihli nebo naopak. Zkrátka, jaký ten rok byl.

6.1.2018 v 8:12 | Karma: 14,00 | Přečteno: 346x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

Jinej stav je jinej stav

Jiných stavů je spousta druhů, ovšem já jsem se ocitla v tom asi nejběžnějším. Jen jsem si nikdy nepřipouštěla, že je to až tak jiné. Tedy do včerejška...

21.9.2017 v 14:28 | Karma: 23,22 | Přečteno: 982x | Diskuse| Ostatní

Helena Skočová

Prosím vás, kde to jsme?

Základní pravidlo pro cestování je neztratit správný směr. Vím, každému není dán orientační smysl v potřebné míře, aby na svých poutích nezabloudil.

13.6.2017 v 8:30 | Karma: 15,92 | Přečteno: 569x | Diskuse| Osobní