Pomsta puberťáka

18. 03. 2014 9:30:38
Vím, že rodiče své potomky (obzvláště ty, kteří právě procházejí pubertou) neustále něčím strašně – no, slušně řečeno - prudí.

Například:

- nepustila jsem syna uprostřed týdne na jakýsi techno mejdan na Výstaviště. („Proboha, vždyť je mi patnáct!“) a já na to („Je ti TEPRVE patnáct!“)

- trvám na tom, aby si uklidil pokoj a pokud možno si v něm pořádek – alespoň nějakou omezenou dobu – udržel. („Proboha, vždyť je ti patnáct!“) a on na to („Najednou...“)

- vyžaduji, aby se připravoval do školy („Vždyť jsi na střední, to není základka!“) („Sem si fakt nestihnul všimnout...“)

Zkrátka, pubertální potomci to se svými rodiči rozhodně nemají lehké.

Jenže...když se jim naskytne příležitost, dokáží nám to pak dát pořádně sežrat.

Svému synovi jsem k tomu poskytla příležitost zrovna nedávno.

Pod vlivem přicházejícího jara, jsem si vymyslela na zahradě záhonek. Těšila jsem se, jak si tam nasadím salát a ředkvičky a bylinky a pak si vždy jen vyběhnu z domu a posbírám si vlastnoručně vypěstovanou, zdravou a krásnou zeleninu (určitě totiž budu mít pouze kráááásné a naprosto výstavní kousky,o tom není pochyb.) (Když to teď píšu, tak mě napadlo, že kdyby mi před nějakým časem někdo řekl, že mě bude bavit úplně dobrovolně se rýpat v hlíně a že budu skákat radostí, že mi klíčí předsazená rajčata, klepala bych si na čelo...Holt, asi stárnu.)

A tak jsem jednou v sobotu požádala Robina, aby mi ten záhonek zryl. Ukázala jsem mu kde a šla jsem domů vařit oběd.

Po nějaké chvíli přišel zpátky i syn. Doba, po kterou byl pryč by i odpovídala tomu, že požadovaný záhonek je již připravený.

„Hotovo?“ zeptala jsem se vesele.

„Ne, zlomil jsem rýč.“ odvětil a odsunul se k televizi.

Šla jsem se tedy na zahradu podívat, kolik toho zvládnul a po shlédnutí výsledku jeho úsilí (zryté asi 2 řádky) mě, mírně řečeno, popadlo spravedlivé rozhořčení.

Přišla jsem domů, vypnula mu televizi, kde měl zrovna rozkoukaný některý z dílů seriálu, jenž si přes týden nahrává (nemá totiž čas ho v týdnu sledovat, protože ho prudím, že se musí učit) a vyčetla mu, že po něm nechci celý týden doma s ničím pomoci (aby měl čas se učit) a když mu o víkendu řeknu, aby pro mě něco udělal, raději zlomí rýč a měl tak nějakou výmluvu, že nemůže nic dělat.

Robin se na mě jen koukal, pak uraženě vstal, šel k sobě do pokoje, vzal si lepící pásku a odkráčel do zahrady. Tam s ní slepil násadu (netušila jsem, jak kvalitní lepící pásky jsou) a dal se do rytí.

Po dost dlouhé době se vrátil domů a řekl mi: „Máš to hotové.“

„Vážně? Tak dík.“ řekla jsem a radostně jsem odskotačila do zahrady. A tam jsem ztuhla – patrně ještě uprostřed skoku. Můj syn se mi parádně pomstil. Namísto záhonku mi zryl takové menší pole. Navíc ho zryl tím stylem, že drny trávy neobrátil dospod, ale jen je tak všelijak na přeskáčku poobracel, takže mi bylo jasné, že skopávání toho lánu mi dá pořádně zabrat.

V prvním okamžiku, jsem mu místo poděkování, měla chuť říct, že když to zryl takhle, tak ať to i skope, ale neudělala jsem to. Zaťala jsem zuby a s úsměvem – pravda trošku křečovitým, šla domů.

„Díky za záhon.“ prohodila jsem. „Jen jsi to trošku neodhadnul s jeho velikostí.“ Robin na mě opět jen kouknul. „Ale to nevadí, alespoň budeme mít víc úrody.“ zasmála jsem se a odešla do koupeny, kde jsem potichu mlátila hlavou o zeď.

A pak jsem se dala do práce. Zabralo mi to týden, než jsem to příšerné oraniště dala do formy vzhledného záhonku. ( Mohla jsem se do toho vrhnout vždy až odpoledne po práci)

Podezírám Robina, že mě poťouchle sledoval doma za záclonou, jak se lopotím, rozkopávám jeden drn za druhým, odháním psa, který si v již skopané části rozhodl vyhrabat tunel, vytahuji tříletou dcerku z díry – začátku tunelu našeho psa...

Pomsta byla dokonána, ale já mám teď zato krásný a veliký záhonek, na který již vesele seju.

A co Robin ještě neví je, že mi bude pomáhat ten lán okopávat a plít. No, malý záhonek bych si zvládla obhospodařovat sama, ale takové pole – to už je nad mé síly... :)

Autor: Helena Skočová | úterý 18.3.2014 9:30 | karma článku: 17.14 | přečteno: 939x

Další články blogera

Helena Skočová

Čtyřhvězda podle Fischera: špína, zápach, střepy v bazénu

V poslední době jsem četla několik článků o tom, jak jsou Čeští turisté v zahraničí považováni za věčně nespokojené hosty, hledající na všem nějaký problém. Tehdy jsem nechápala proč. Nyní... možná... už asi ano...

31.7.2023 v 8:08 | Karma článku: 42.49 | Přečteno: 8315 | Diskuse

Helena Skočová

7. Vnímání nové situace matkou versus vnímání dcerou

Zatímco jsem se prala se svými emocemi, náporem strachů a obav, jak budu zvládat náročnou péči o nemohoucí seniorku, jsem zároveň pořád myslela na ty moje nejbližší. Holčičky a manžela. Jak zvládli první den oni.

14.8.2021 v 8:08 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 625 | Diskuse

Helena Skočová

6. Den první - to byl náraz!

Opustila jsem Sarnu. Ten kouzelný správcovský domek letního sídla hraběnek Gessy, obklopený zahradou a parkem, kde teď budou bydlet moje holčičky. A přestěhovala jsem se o 17 km dál, do bytu k babičce.

12.8.2021 v 12:31 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 527 | Diskuse

Helena Skočová

5. Už tam budéééém?

Cesta do Itálie byla krásná, ale dlouhá. Celých těch deset dnů před odjezdem, jsem měla obavu, jak ji budou holky zvládat. Tedy hlavně malá tříletá Saša.

9.8.2021 v 12:32 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 680 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.22 | Přečteno: 607 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 303 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 532 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...