Hoří, má panenko

Tak tady zase máme plesovou sezónu. Nejsem zrovna nadšený zastánce tohoto druhu zábavy, ale možná se to letos změní a znovu tomu přijdu na chuť... Kdo ví?  :)

Jako mladá holka jsem plesy milovala. Vždy jsem se na ně těšila. Alespoň na chvíli jsem mohla být tou princeznou v dlouhých šatech, krásně učesaná, nalíčená. A  ještě se přitom výborně pobavit s přáteli.

A pak se to nějak změnilo.

Před pár lety jsem v tuto dobu obrážela nespočet plesových zábav. Jenže už ne proto, že bych po prostředí roztančených sálů tolik toužila, ale z pracovních důvodů. Buď jsem zajišťovala část programu, nebo jsem zkrátka musela jen reprezentovat.

Byly to plesy politických stran, velkých firem, různých komor atd. I na vyhlášený Ples v Opeře došlo…

Exklusivní róby byly pro mě v té době nutností. Lodičky na jehlových podpatcích a různé kabelky povinnou výbavou. A bylo úplně jedno, jestli se mi zrovna „plesat“ chtělo nebo ne. Než jsem vešla do sálu, bylo mi vždy kladeno na srdce: „Buď okouzlující.“

A tak jsem s profesionálním úsměvem proplouvala mezi hosty, mile společensky konverzovala, třepala si rukou se známými i neznámými lidmi, utužovala stávající kontakty a tvořila nové… Zkrátka taková ta „pravá plesová zábava“.

Jak ráda jsem tehdy vzpomínala na Country bály pořádané mou švagrovou a jejím spolkem ještě kdysi dávno na Moravě. Jaká báječná zábava tam vždy byla, jak jsem se snažila s místními profíky tančit čtverylku, jak jsem se skutečně „plesově“ bavila a smála…

Asi proto není divu, že když tyto pracovní povinnosti pominuly, účastnit se jakéhokoliv plesu – i soukromě - mě již nijak nelákalo. A tak jsem se úspěšně těmto radovánkám vyhýbala.

Jenže… Už několik let jezdíváme na chaloupku do jedné úžasné malinké vesničky v Západních Čechách. Je opravdu malinkatá. Má asi 150 stálých obyvatel – a ti nás, tak nějak, adoptovali. Nejme pro ně jenom „lufťáci“. Jsme jejich. Naše malá Anička si zabrala naše sousedy za svou babičku a dědu a oni ji za svou vnučku a nás za své „třetí mladé“ (mají dceru a syna o trošku starší než jsme my). 

Pro zdejší usedlíky jsem Hela Žákovic – po původní majitelce chaloupky – babičce Žákové, kterou tady měli velice rádi a s jejímž vnukem, dnes již starším pánem, občas sedáváme v místní hospůdce – tedy pardon – v Hasičském klubu. (U nás ve vesničce je to Hasičský klub, ve vedlejší vesničce to byl Sousedský klub. Dělali jsme si legraci, že v těchto místech zkrátka  bují klubová zábava.) Nepojmenovali si mě po pražácích, kteří od babičky Žákové chaloupku koupili a byli zde také všude známí…

A jako na každé správné vesnici i zde aktivně fungují DOBROVOLNÍ HASIČI. Pořádají místní společenské akce a zábavy – dětské dny, fotbalová utkání, různé zájezdy, účastní se hasičských soutěží a získané trofeje mají hrdě vystaveny ve výše zmiňovaném Hasičském klubu.

A organizují i místní Hasičský ples.

Na Nový rok jsme si telefonovali se sousedy (adoptivními prarodiči naší Aninky), abychom si popřáli a pak jen tak mimochodem prohodil Vašík: „Už jste tu dlouho nebyli.  V lednu pořádají hasiči ples. Nechcete přijet? Já bych vám v chaloupce zatopil, abyste přijeli už do tepla…“

První asociace, která mi vytanula na mysli bylo: Hoří, má panenko. A pak jsem se chtěla zdvořile omluvit, že na plesy nechodíme.

Jenže, Vašík pokračoval. „Víš, ona to není žádná hogo fogo akce. Prostě, hlavně žádnou večerní róbu.“

A to už mě zaujalo. Žádné hogo fogo, žádná róba… to zní zajímavě. Poslouchala jsem dál.

„Bude to v sousední vesnici. Víš, že u nás ten sál ve staré hospodě nefunguje, ale bude vypraven autobus, který nás odveze tam i potom zpátky – i když je to jen tři kilometry. A bývá to tam docela fajn. Takový vesnický ples. Tak nechcete přijet?“

Vesnický ples. Žádné nucené společenské plky s lidmi, se kterými vůbec mluvit nechci, jejich hraní si na honoraci, přetvářka, faleš… Najednou mi znovu slovo „ples“ znělo tak nějak hezky.

Vyprávěla jsem o tom později přátelům, když jsme se klouzali na zledovatělých chodnících na novoroční procházce. A výsledek? Ani nevím po kolika letech s nimi půjdeme letos na ples. Vesnický Hasičský ples. A já se na to vážně těším.

Takže plesové sezóně 2015 a plesání všeobecně ZDAR! A skvělou zábavu všem.