Helena Skočová
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1437x
Helena Skočová
Není kapucín jako kapucín
Ne, nemám teď na mysli členy známého mnišského řádu. Kapucín je v tomto případě (většinou) mladý muž, jehož nezbytným vybavením je mikina s kapucou. Kapucu MUSÍ mít naraženou na hlavě a to co nejvíce do čela a obličeje.
Helena Skočová
Těžký úkol
„Helenko, prosím tě, napsala bys nějaký článek o té Petrově knížce?“ přišla za mnou kolegyně z divadla. „Jistě.“ odpovídám. Články píšu skoro pořád, tak proč ne. Sice nyní vůbec netuším jak a co napíšu, ale nějak se s tím poperu.
Helena Skočová
Nestííííhááám
Počítám minuty a plánuju – ještě musím dopsat tenhle text, poslat ho webmastrovi, vyřídit ty tři maily, telefon Mirce ohledně volných termínů a pak už mám nejvyšší čas vyrážet pro Aničku do školky.
Helena Skočová
Sakra, zase ty záda!
Manžel se rozhodl, že zkrášlí zahradu před domem a to tak, že udělá nový chodníček a schůdky (na místo malého kopečku) vedoucí k jezírku. Je velice šikovný, o tom žádná... a každá pozitivní, kreativní aktivita se má podporovat.
Helena Skočová
Potřebuji… životně nutně
„Maminko, potřebuji abys mi koupila takové ty teplé klapky na uši. Ve školce už je mají všichni.“ „Cože?“ nechápavě odtrhnu oči od monitoru, kde na mě svítí smlouva, kterou zrovna tvořím a musím se na ni pekelně soustředit.
Helena Skočová
Jak se stát vzácnou snadno a rychle
S divadlem jsme se zúčastnili již jedenáctého ročníku Přehlídky individuálních výstupů s loutkou a postoupili jsme do celorepublikového finále na prestižní akci Loutkářská Chrudim.
Helena Skočová
Rodina a Kašpárek
Nejspíše se v každé rodině najde nějaký „kašpárek“. Takový ten vtipálek, smíšek, provokatér, který si dokáže udělat klidně legraci i sám ze sebe – jen když tím druhé rozesměje.
Helena Skočová
Maminka je nejlepší
Toto si myslí nejspíše převážná většina dětí. Tedy - alespoň do doby než dosáhnou určitého věku, kdy tento názor vystřídá jeho pravý opak a kdy se smrtelně vážně začnou domnívat, že ta jejich matka je - jako fakt - naprosto mimo. A to vše zase jen proto, aby se situace za pár let ustálila v takové té rozumné rovině a ony si uvědomily, že máma - i když má třeba nějakou tu chybu - je vlastně fajn.
Helena Skočová
Trapasy aneb vše nevysvětlíš II.
Slyšela jsem bezpočet příběhů, kdy dítko uvedlo své rodiče do poněkud prekérní situace např. svým dotazem nebo prohlášením v tu nejnevhodnější chvíli. A samozřejmě se u nich – asi jako každý – výborně bavím. Ovšem, když se hlavním aktérem takového správného dětského trapasu nebo chcete-li úsměvné příhody stanu sama, většinou mi to začne připadat vtipné až s dostatečným časovým odstupem. Věříte?
Helena Skočová
Trapasy aneb vše nevysvětlíš I.
Slyšela jsem bezpočet příběhů, kdy dítko uvedlo své rodiče do poněkud prekérní situace např. svým dotazem nebo prohlášením v tu nejnevhodnější chvíli. A samozřejmě se u nich – asi jako každý – výborně bavím. Ovšem, když se hlavním aktérem takového správného dětského trapasu nebo chcete-li úsměvné příhody stanu sama, většinou mi to začne připadat vtipné až s dostatečným časovým odstupem. Věříte?
Helena Skočová
Hoří, má panenko
Tak tady zase máme plesovou sezónu. Nejsem zrovna nadšený zastánce tohoto druhu zábavy, ale možná se to letos změní a znovu tomu přijdu na chuť... Kdo ví? :)
Helena Skočová
Prosím, pusť mě ven
Toto není silvestrovské škemrání mého dospívajícího syna, abych ho pustila večer někam ven. Toto bylo mé vlastní posilvestrovské škemrání.
Helena Skočová
A je to tu zas…
Myslím tím – Mikuláš. Čas, kdy se po ulicích začnou potulovat tlupy více či méně povedených imitací čertů, svatých mužů v mitrách a andělů. A roztrhne se pytel se spoustou akcí pro děti, kde tito tématicky maskovaní hosté samozřejmě také nebudou moci chybět.
Helena Skočová
Jen taková hra se slovy...
... a snaha poskládat z nich obraz. Děkuji za poskytnutí krásných fotografií Jirkovi Fučíkovskému a mému synovi Robinovi a kamarádovi za zpracování grafiky...
Helena Skočová
Prostě Poděs číslo 2
Tímto Poděsem myslím svou holčičku na naší již avízované návštěvě cirkusu, kterou jsme úspěšně zvládly a i přežily (nemohu však napsat - přežily bez úhony – tedy, nemohu to napsat o sobě.)
Helena Skočová
Čoveče, prý píšu… básně
V životě jsem nenapsala žádnou báseň. Tedy vlastně teď si vzpomínám, že jednu ano. Když mi bylo asi dvanáct, koupila jsem svému mladšímu bráškovi k narozeninám takové malé letadýlko, do kterého když se fouklo, tak pískalo a točily se mu malinké vrtulky.
Helena Skočová
Prostě poděs
Dřepím na schodech a skládám do dlaně barevné spadané listy, které mi jako vzácné poklady nosí holčička. „Maminko, bude padat sníh?“ „Sníh?“ zvednu k ní překvapeně oči. Zvláštní kolik vzpomínek a emocí dokáže takové malé slůvko náhle vyvolat.
Helena Skočová
Jak jsem sebou neflákla
„Ahoj, kdy jdeš dávat krev?“ volala jsem své kamarádce – zasloužilé dárkyni. „Hele, teď nemůžu. Mám málo železa, takže by mě nevzali. Proč se ptáš?“ „Já jen...že bych se k tobě na tuhle dámskou jízdu přidala.“ prohodila jsem jakoby nic. „Poprvé?“ zeptala se Kája. „Poprvé.“ ani jsem si neuvědomila, že do telefonního sluchátka horlivě kývu souhlasně hlavou.
Helena Skočová
Od Když... po Snad
Když se potkají dvě duše, které se potkat měly, je to malý zázrak... Když se poprvé setkají, je to jako blesk z čistého nebe. Ta náhlá vlna zdánlivých sympatií. Úsměvy, pohledy, první vzájemně namířená slova, společný smích...
Helena Skočová
„Oko“ na stěnu do obýváku nechci
Vrátili jsme se z rodinného pobytu na Moravě, odložila jsem tašky na zem, rozhlédla se po bytě, pokývala hlavou a prohlásila“ „Jo, jo. Je třeba vymalovat.“ Manžel se synem (16 let – takže již chápe o co jde) – oba ještě s dalšími cestovními taškami v rukou, na mě vytřeštili oči. Jejich zděšení bylo okamžitě na maximální úrovni. Zato malé Aničce se šťastně rozzářila kukadla. Jasně se v nich odráželo nadšení nad tím, co to ta máma zase vymyslela za výbornou zábavu.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
