Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sakra, zase ty záda!

21. 09. 2016 12:45:54
Manžel se rozhodl, že zkrášlí zahradu před domem a to tak, že udělá nový chodníček a schůdky (na místo malého kopečku) vedoucí k jezírku. Je velice šikovný, o tom žádná... a každá pozitivní, kreativní aktivita se má podporovat.

Tento názor zastávám. Jenže...

„Proč nepočkáš na Robina, až přijde domu, aby ti pomohl s těmi kachlemi?“ zeptala jsem se ho, když jsem viděla, jak se tahá s těžkými, betonovými dlaždicemi lemovanými železem. (poznámka: Robin je náš již dospělý syn)

Podíval se na mě velmi výmluvným pohledem. Manžel není zrovna ukecánek, takže jeho mimiku, pohledy a gesta již umím rozklíčovat a můj mozek si je převede to verbální komunikace. Tentokrát říkal: „Nedělej ze mě dědka.“ A tahal se s kachlemi dál.

„Hm, jak myslíš.“ pokrčila jsem rameny. „Jen jsem zvědavá, co na to zítra budou povídat tvoje záda...“ načež jsem se otočila a šla vařit oběd.

A zatímco jsem vařila ten oběd, napadl mě naprosto skvělý nápad. Vymalujeme!! A konečně i přestěhujeme pokoje. Děti budou mít ten větší pokoj, z haly bude obývák s nádherným obrovským oknem do zahrady a vzadu bude ložnice. Bomba! Byla jsem na sebe nesmírně pyšná, jak jsem šikovná a jak jsem to vymyslela. A při obědě jsem to nadšeně sdělovala manželovi.

Chudák, vykulil oči a jen polknul. „A kdy, to, jako, budeš chtít provést?“ zeptal se obezřetně.

„Zítra začnu.“

Odpovědí mi byl opět výmluvný pohled, který můj mozek převedl ve slova podobná něčemu jako: „Proč já blázen jsem si nevzala Pištu Hufnágla...“

Druhý den ráno měl manžel poněkud problém vstát. Samozřejmě, že jeho záda protestovala proti vláčení těžkých dlaždic – a to dost vehementně.

„Miláčku, namažeš mi záda?“ zeptal se mě.

Polkla jsem poznámku – Já ti to říkala - a šla do koupelny pro Ortophyt – zázrak v podobě masážního gelu podle staré altajské receptury a namazala jím manželovi záda.

„Čím mě to dnes patláš?“

„Tím, co ti pomůže. Uvidíš.“

Opět pouze pohled – dekódovala jsem ho jako – No, když myslíš...

A zatímco šel manžel do práce, já jsem nezasedla k počítači, jako obvykle, účetnictví jsem odsunula a vrhla jsem se do naprosto jiné pracovní činnosti.

Stěhovala jsem nábytek z místnosti do místnost – kde se zrovna nejlépe vlezl, zakrývala ho, připravovala si malířské náčiní, abych zjistila co nám chybí a je potřeba dokoupit...

Když manžel přišel na oběd domů, nestačil se divit. Nic, ale opravdu nic nebylo na svém místě. Nábytek byl nahuštěn doprostřed místností a jelikož byl pod bílými plachtami, vytvářel zdání jakéhosi nesourodého sousoší.

„Hm, to jsem nevěděl, že mám tak silnou ženu, která si odstěhuje skříně, postele, police...“ pronesl vláčně.

„A proč bych to neodstěhovala? Jenom jsem to přešoupala.“ sdělila jsem mu.

„No, já jsem jen zvědav, co na to budou zítra říkat tvoje záda..“ pronesl, jakoby nic a šel pátrat do kuchyně po něčem k snědku.

„Moje záda, moje záda.“ mumlala jsem si pod nosem. „To říká ten pravý.“

Jenže...

Druhý den ráno jsem měla jaksi problém vstát z postele... Záda, ty potvory zrádné protestovaly proti mé emancipované samostatnosti a to také dost vehementně.

„Miláčku...já mám takový nápad.“ pronesla jsem jakoby nic.

Manžel se na mě podíval s čitelným zděšením v očích, co mě zase napadlo.

„Budeš chtít měnit i okna?“

„Nééé, to nééé... ale, co kdybychom se teď...ehm... mazali navzájem. Ortophyt je v koupelně na poličce.“

Autor: Helena Skočová | středa 21.9.2016 12:45 | karma článku: 18.25 | přečteno: 604x

Další články blogera

Helena Skočová

Jinej stav je jinej stav

Jiných stavů je spousta druhů, ovšem já jsem se ocitla v tom asi nejběžnějším. Jen jsem si nikdy nepřipouštěla, že je to až tak jiné. Tedy do včerejška...

21.9.2017 v 14:28 | Karma článku: 21.65 | Přečteno: 779 | Diskuse

Helena Skočová

Prosím vás, kde to jsme?

Základní pravidlo pro cestování je neztratit správný směr. Vím, každému není dán orientační smysl v potřebné míře, aby na svých poutích nezabloudil.

13.6.2017 v 8:30 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 518 | Diskuse

Helena Skočová

Není kapucín jako kapucín

Ne, nemám teď na mysli členy známého mnišského řádu. Kapucín je v tomto případě (většinou) mladý muž, jehož nezbytným vybavením je mikina s kapucou. Kapucu MUSÍ mít naraženou na hlavě a to co nejvíce do čela a obličeje.

1.6.2017 v 8:37 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 418 | Diskuse

Helena Skočová

Těžký úkol

„Helenko, prosím tě, napsala bys nějaký článek o té Petrově knížce?“ přišla za mnou kolegyně z divadla. „Jistě.“ odpovídám. Články píšu skoro pořád, tak proč ne. Sice nyní vůbec netuším jak a co napíšu, ale nějak se s tím poperu.

6.12.2016 v 8:30 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 348 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Volím tvarůžky a romadur

Vrátím se k průběhu voleb v naší rodině. V pátek přijedu domů, syn už odjel na skautskou výpravu a manželka se chystá na víkendovou akci s dětmi. Takže mne záhy opouští.

24.10.2017 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

David Dvořák

Zabejčenej Andrejko.

Volby jednoznačně ukázaly, že lidé mají dost tradičních stran, které si zprivatizovali demokracii. O tom, že to byly volby protestujících občanů, svědčí mj. jeden paradox.

24.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 123 | Diskuse

Blog Info

Italské jednohubky aneb život v Itálii očima české Marty

Ať už je život Marty Kučíkové jakýkoliv, rozhodně není nudný. Z renesanční Telče ji osud napřed zavál do Prahy, aby se nakonec přestěhovala do zcela neznámého severoitalského horského městečka.

24.10.2017 v 8:49 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 152 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 7. Kdy mají chlapi nejraději sex?

Zdánlivě banální otázka v sobě opět obsahuje mnou oblíbenou mnohovrstevnatost, tedy odpovědět se dá mnoha způsoby.

24.10.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.47 | Přečteno: 302 | Diskuse

Helena Vlachová

Tsunami po česku

Viděla jsem, jak vypadala Srí Lanka tři měsíce po tsunami. Hotely se musely vysoušet, vše se pozvolna vracelo k normálu. V naší zemi také udeřila tsunami. Moře nemáme, tsunami udeřila v politice

24.10.2017 v 6:40 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 400 | Diskuse
Počet článků 80 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1429

Moje životní motto: Co mě nezabije, to mě posílí... Ale jen, když se na to budu dívat s nadhledem... 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.