Pohádka o nešťastné paní Cibuli
Do tohoto hostince chodila spousta obyvatel Zeleninového království na obědy i večeře. Jeho kuchyně totiž byla široko daleko vyhlášená. A když byl návštěvník ze vzdálenějšího koutu království, mohl zde i přespat, protože tady byly tři útulné pokojíčky pro hosty.
Hospodskou v tom hostinci dělala, jak již napovídá jeho jméno, paní Cibule. Byla to milá a upovídaná, krásně kulaťoučká a zlaťoučká paní, která každému pocestnému ráda poradila, ráda se od něj dozvěděla nové věci, jež se v království udály a ráda se svými hosty zasmála.
Jenže v poslední době jí nějak do toho smíchu nebylo. Paní Cibule vypadala povadle a nešťastně. Byla bez nálady a ani s hosty se jí moc povídat nechtělo.
Všimnul si toho také pan Rajče, který často obchodně cestoval do sousedního Ovocného království a po cestě se zde vždy zastavil na něco dobrého k snědku.
„Copak, copak, paní Cibule? Vypadáte nějak utrápeně.“ oslovil pan Rajče paní Cibuli. „Stalo se vám něco?“ vyzvídal dále.
„ÁÁÁle.“ protáhla paní Cibule. „Jste hodný pane Rajče, že se ptáte, ale vy mi stejně nemůžete pomoci.“ Načež si nešťastně vytáhla z kapsy zástěry žlutě puntíkovaný kapesník a utřela si s ním uplakané oči.
„Nu, kdybyste mi pověděla o co se jedná, tak bych vám možná poradil.“ nenechal se pan Rajče odbýt.
Paní Cibule se tedy posadila k panu Rajčeti ke stolu a začala mu vyprávět. „Víte, pane Rajče, už nejsem nejmladší a tento hostinec jak je obrostlý břečťanem, tak se v něm drží vlhkost a ta mi vůbec nesvědčí. Bojím se, že za chvíli začnu z toho vlhka měknout a nahnívat.“
A ty víš, Aničko, že když spolu doma vaříme a najdeme cibuli, která je měkká a začíná hnít, že ji musíme vyhodit, protože taková cibule už je úplně k ničemu. Cibule totiž musí být krásně tvrdá a plná šťávy, která sice štípe do očí, ale je sladká a velice zdravá.
A tak paní Cibule pokračovala. „Skutečně se obávám, abych nezačala zahnívat. To bych pak byla dočista k ničemu.“
Pan Rajče jen vážně pokýval svou velkou a krásně červenou hlavou.
„Potřebovala bych, kdyby tady hostinec ode mě někdo přebral. Někdo, kdo by se rád staral o hosty, tak jako to dělám já. A já jsem se pak mohla odstěhovat ke svému synovi na jih, kde je krásně teplo a sucho, což cibulím svědčí. Jenže nikoho takového šikovného neznám a tak se tady soužím a nejspíše tu úplně uvadnu a změknu až do zahnívání.“pokračovala dále paní Cibule.
Pan Rajče si zadumaně promnul svou kulatou a červeně hladkou bradu a pak povídá: „Milá paní Cibule, možná bych pro vás někoho takového měl.“ Paní Cibule na něj překvapeně upřela své zlatokrásné oči.
„Zrovna nedávno jsem potkal svého přítele Petržele. Byl také takový posmutnělý a povídal mi, že by velmi rád jednou vedl nějaký hezký hostinec. Ale obával se, že se mu tento sen nikdy nesplní, protože všechny takové hostince jsou již zabrané. A jak víte, paní Cibule, tak petrželím ta troška vlhkosti moc neuškodí. Možná by tedy za vás tento krásný hostinec převzal.“
„Myslíte to vážně?“ nadšeně vyskočila paní Cibule od stolu a chytila pana Rajče za ruku.
„Říkám jen, co jsem slyšel.“ povídá na to on. „Ale mohli bychom se ho na to zeptat. Máte zde telefon? Zkusil bych mu hned zavolat.“
Paní Cibule hned vedla pana Rajče dozadu k telefonu. Ten vytočil číslo svého přítele Petržele a zeptal se ho, jestli by měl zájem vést hostinec paní Cibule, protože jí již tady to prostředí nesvědčí.
No, Aničko, nebudu to zbytečně prodlužovat. To víš, že pan Petržel by strašně moc rád a hned se také vypravil za panem Rajčetem a paní Cibulí. Domluvili se spolu na převzetí hostince, pan Petržel se do něj nastěhoval a paní Cibule mohla odjet za svým synem na jih, hezky do tepla.
A tak nakonec byli všichni šťastní. Paní Cibule, že nezměkne a neshnije, pan Petržel, že může vést vysněný hostinec a pan Rajče, že mohl pomoci dvěma svým přátelům.
A od té doby mají v Zeleninovém království hostinec, který se jmenuje „U pana Petržele“. Vede je, jak již napovídá jeho jméno, veselý pan Petržel, který každému pocestnému rád poradí, rád se od něj dozví nové věci, jež se v království udály a také se rád se svými hosty zasměje.
Helena Skočová
Čtyřhvězda podle Fischera: špína, zápach, střepy v bazénu
V poslední době jsem četla několik článků o tom, jak jsou Čeští turisté v zahraničí považováni za věčně nespokojené hosty, hledající na všem nějaký problém. Tehdy jsem nechápala proč. Nyní... možná... už asi ano...
Helena Skočová
7. Vnímání nové situace matkou versus vnímání dcerou
Zatímco jsem se prala se svými emocemi, náporem strachů a obav, jak budu zvládat náročnou péči o nemohoucí seniorku, jsem zároveň pořád myslela na ty moje nejbližší. Holčičky a manžela. Jak zvládli první den oni.
Helena Skočová
6. Den první - to byl náraz!
Opustila jsem Sarnu. Ten kouzelný správcovský domek letního sídla hraběnek Gessy, obklopený zahradou a parkem, kde teď budou bydlet moje holčičky. A přestěhovala jsem se o 17 km dál, do bytu k babičce.
Helena Skočová
5. Už tam budéééém?
Cesta do Itálie byla krásná, ale dlouhá. Celých těch deset dnů před odjezdem, jsem měla obavu, jak ji budou holky zvládat. Tedy hlavně malá tříletá Saša.
Helena Skočová
4. Pozor na to, co si přejete…
...přání se totiž plní. Někdy však jejich splnění může přijít zcela nečekaně a může mít taky velmi nepředvídatelnou podobu. Takže vás to může parádně zaskočit, tak jako třeba teď mě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů
Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....
Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times
Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...
Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili
Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...
Rušení GPS se vyostřilo. Dvě letadla z Finska do Estonska nedoletěla
Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1437x